Informační průmysl založený na využívání informací veřejného sektoru se v České republice rozvíjí celkem úspěšně, i když komerční firmy musejí překonávat celou řadu překážek - ať už objektivních (vyplývajících např. ze zákonů) nebo čistě subjektivních, způsobených přístupem konkrétních úředníků, jejich neochotou a laxností.
Je velmi obtížené zjistit, kolik firem má do svých podnikatelských aktivit začleněno i využívání informací veřejného sektoru. Můžeme však vysledovat dvě linie ve využívání informací veřejného sektoru:
Referenční funkce se uplatňuje např. v databázích bank, pojišťoven, obchodních firem při zjišťování identifikačních, adresních a dalších podobných údajů u osob, které žádají např. o úvěr, uzavírají smlouvy s bankami, pojišťovnami, navazují obchodní vztahy apod. Kontrola předložených (nebo ve vlastní databázi uchovávaných) údajů s oficiální veřejnou evidencí patří k základním pravidlům řízení rizik (Risk managementu). Téměř každá takováto instituce aplikuje kontinuální proces řízení kvality dat (Data Quality Management), jejíž součástí jsou i procesy tzv. "čištění dat", vedoucí k odhalování nesprávných či zastaralých údajů, duplicit a nekonzistencí. Výsledky těchto procesů se dále na trhu neprodávají - slouží pouze pro vnitřní účely dané společnosti. Přesto i tyto firmy musejí nějakým způsobem data od veřejného sektoru získat a začlenit do vlastních procesů a systémů.
Surovinová funkce přímo souvisí s průmyslem (digitálního) informačního obsahu (Digital Content Industry). Podnikatelé v tomto oboru získávají (zdarma nebo za poplatky) informace poskytované veřejným sektorem a vytvářejí nad nimi nadstavbové služby. Např. firmy poskytující katalogové služby, hospodářské a kreditní informace, mapové nebo meteorologické služby do mobilních telefonů, navigační systémy aj. Tyto služby jsou pak předmětem jejich nabídky na trhu.
Čtěte také:
Veřejný sektor - významní poskytovatelé informací veřejného sektoru
Soukromý sektor - hlavní zpracovatelé informací veřejného sektoru